Mánes je amatérským souborem, který v tvorbě svého programu vychází z původních tradic lidového umění svého regionu.

Vznikl v roce 1945. Již od samého počátku patří k významným interpretům hanáckého folkloru. 

Zúčastnil se řady soutěží a vystoupení, natáčel s brněnskou, pražskou i ostravskou televizí. 

Vysoké ocenění soubor obdržel v roce 1978 od Ústřední rady odborů. Byla zhodnocena jeho dosavadní činnost s přihlédnutím na angažovanosti a dlouhodobé nepřetržité činnosti, přičemž mu byla propůjčena Cena Antonína Zápotockého „Za vysokou tvůrčí činnost v propagaci a jevištním ztvárnění hanáckého folkloru".

Nejen doma, ale i v zahraničí dostává soubor příležitost předvést svůj program. Navštívil již Německo, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Bulharsko, Belgii, Francii, Anglii, Řecko, Švédsko, Italii, Sicílii a další.

Na všech zahraničních vystoupení byl program souboru velmi úspěšný. Svědčí o tom hlasy zahraničního tisku a také četná pozvání k dalším vystoupením.

Nyní soubor tvoří většinou mladí lidé, které spojuje zájem o hanácký folklor. Setkávají se zde příslušníci nejrůznějších profesí. Avšak svým upřímným zájmem, pracovní intenzitou a počtem hodin strávených nácvikem, vytvářejí téměř novou profesi člena souboru Mánes.

Pro mnohé členy se soubor stal nejen koníčkem, ale i osudem, neboť zde nalezli svého životního partnera. Pěkné je, že manželské páry v souboru setrvávají, neboť zde poznali mnoho hezkého. Pro své zkušenosti patří k oporám činnosti souboru. 

Činnost

Soubor je ve své činnosti odkázán na sběratelskou činnost. Vychází přitom z bohatého odkazu významných sběratelů. V tancích je to především již klasická sbírka prof. Ludmily Mátlové – Uhrové. Písně čerpá z bohaté sbírky významného sběratele dr. Jana Poláčka, který byl příznivcem souboru a dlouhá léta zde působil.

Přiblížit mizející svět svérázné a bohaté kultury, znovu dát život noblesním tancům a poetických písním – to je cílem činnosti souboru, V jeho programu nacházíme téměř všechny typické hanácké tance.

Dříve se na Hané hodně tancovalo. Vznikla zde celá řada tanců, jako je Anovská, Čelecká, Pilařská, Hulán, Kanafaska a mnohé další. Nejvíce se však tancovala Cófavá, která snad také nejlépe charakterizuje povahu svým vážným, někdy až obřadním charakterem. Z těchto tanců vyrostl kmenový repertoár souboru, utvářený do programových celků, jako jsou například Přástky, Masopust nebo Suita z Hané.

Zamyšlení nad prameny lidové kultury přivedlo soubor do archivů. Výsledkem jsou programové bloky Staré hanácké tance a Partia Hanatica. Jak již Samotné názvy napovídají, jedná se o exkurzi do minulosti. Soubor se zde pokusil připomenout dnešnímu divákovi bohatství a pestrost lidové kultury na Hané v jeho netradiční a méně známé podobě.

Prostějovsko netvoří pouze folklorní region centrální Hané. Zasahuje sem i folklor Malé Hané. Temperamentní tance této oblasti byly výzvou, která soubor lákala k jevištnímu zpracování. Tak vznikl nový programový blok tanců a písní z Malé Hané uváděný dříve pod názvem U muziky.